Hnusíš se mi
zarytý v zemi, ne nade všemi
.
Ty taky
Protáčíš zraky a pitvoříš (s)věty
Podobné vosy topí se v džusu
.
V kulatých prstech na kulatých
dlaních
Svíráš pár listů, teplý pot na nich
Nemůžeš otočit
.
Stojí ti za to žít
pro podobné kecy?
.
Vlastně jsi
Jen unavená
Snad nikdo jiný z toho nic nemá
Ani ty
.
Přišitý
K tomu, co nesnášíš
Nervózní, prudérní o s t r a ž i t ý
Hádáš se o tom, co ti kdo dal
Své hluché slepoty přenášíš dál
.
protože se tváříš, že s tebou vyjebávám, tak to asi dělám
.
Kňučí, jako by byl bitý
.
to nechápu
Ten čísi pocit, že uvažuješ logicky
Vždycky a na vždycky
Se budeš jenom rozohňovat
– když v každé látce najdeš křesadlo –
A potom hasit, co tě nepálí
Jaké ožehavé téma
.
Co tak kdybyste
Mě už nechali?
Jsem prostě zajímavá.
.
Jak mě to nechává
Všechno dost chladnou.
.
Děláš výjimky tam, kde tě nikdo nežádá
možná šlechetné
ale asi jako staré brnění na schodech
.
Nějak ti všude došel dech
A co s tím nevíš sama
Ráno rozhnisaná
Připij na popel
.
Naco se s tím ladit?
Prostě máme každá
Úplně jinou vizi
A jsme poněkud
Nekompatibilní
Až ti to začne
Zítra zase vadit
Není čas přiznat si
Že věci časem mizí?
.
Je to tak marné
Víš, že se nedívá
Uhne kam může
Víš, že jí vadívá
Že se tak snažíš
.
A tys ho taky mohla nechat být
Když sis nebyla jistá
Hračky ti jsou malé?
.
Je ve mně plno nenávisti
Kdybych chtěla
.
.
.
Parodické řetězáky vykřičených hlasů
.
zvratky retrospektivně
.
.
Filtry co jemná síta
Dík nim to leckdo schytá
Často i tolikrát, kolikrát se ježil
Kdo v šedých škálách výš
Ten patrně přežil