Tiše přesunuto
Namísto sem
-
-
Místo pro otázky
Archiv štítku: α∨ψ
Má tak úzký hrudní koš. Úzký a vyhublý, naprosto odlišný. Hrkotavý stroj, který se rozechvívá s každým vydechnutím. Ještě stále udržovaný v chodu, stravující vlastní energii. Vymezený železnou klecí. Přes tenkou kůži se prsty dotýkám mechanismu jeho bytosti. Tepe v něm rychle. Držím ho mezi koleny.
Svírám jeho existenci a snažím se ji pohladit.
Má tak úzký hrudní koš. Úzký a dlouhý, naprosto odlišných proporcí. Pracující stroj, který se rozechvívá každým vydechnutím. Neustále udržovaný v chodu, roztápený vlastní energií. Zavřený do železné klece. Přes tenkou kůži se prsty dotýkám mechanismu jeho bytosti. Tepe v něm. Držím ho mezi koleny, dokud se mi nevysmekne, prahna po něčem.
Je tak živý. Když jej sevřu, svírám celou jeho existenci.