Archiv autora: V.

Setiment

Publikováno 26. 1. 2014 | Autor: V.

Propadá se do sutin a já mu tiše zpívám

Bez plánů a bez oprav a bez zbytečných slov

 

Rozpadá se, odlétá a s omítkou ho smývám

Drolí se a šramotí a sesype

 

Sítí trhlin nechycen a pouhý pouho



Rubriky: <li>Terárium</li>  |  Štítky: ,  |  26. 1. 2014 | 2 komentáře

Nazdar!

Publikováno 20. 1. 2014 | Autor: V.

Nazdar!

Takže tak. Takže na Místě.

 

Líbí se mi to děsně, co vám budu povídat. Líbí se mi struktura Místa, líbí se mi struktura samotného WordPressu, líbí se mi všechno a líbí se mi hlavně ta úžasná spousta možností. Našla jsem si novou hračku.

(Jak se to líbí vám?) Jakýkoli feedback v průběhu existence vítán.
Finální verzi ať už vzhledu či formy obsahu ale nečekejte. Nemám zatím v plánu to na něčem zastavovat, protože to by mě fakt nebavilo.

Co se týče změn, takové významější právě prodělává domovská stránka. Měla by teď zvládat více věcí než jen dvě a měla by být takovým kamarádem pro všechny, kteří se nesápou po rss.

Pruhy jsou čarovné.

Vzkaz pro všechny čtenáře a kolemjdoucí zní „Zkus Disqus“ a pro všechny prohlížeče „Podpořte mě“.

 

Pěkné ráno.



Rubriky: Poznámky  |  Štítky:  |  20. 1. 2014 | 5 komentáře

Jasně.

Publikováno 4. 1. 2014 | Autor: V.

position: telative;

#pisemepotme



Rubriky: Poznámky  |  Štítky:  |  4. 1. 2014 | Napsat komentář

Publikováno 3. 1. 2014 | Autor: V.

Byla dítětem oslav. Stála skoro v centru dění, ačkoli se spíš jen dívala. Někteří lidé ji chvíli obdivovali, a pak si sedli. Sledovala je, jak se baví, a pila. Mluvili přes sebe, o všem možném. U toho něco jedli a hlasitě cinkali příbory, snad aby bylo toho hluku víc. Pak postupně odkládali své talíře a vidličky na stůl mezi jiné věci. Byly tu skleničky od vína, sfouknuté svíčky na kraji dezertového talířku, drobky dortu vedle džusu, korková zátka. Čísi foťák, který toho večera ani jednou nemrkl.

Zůstala, dokud všichni neodešli. A ani potom se nepohnula. Jen upustila první okvětní list.



Rubriky: <li>Terárium</li>  |  3. 1. 2014 | Napsat komentář

Publikováno 3. 1. 2014 | Autor: V.

„Prostě uletěl?! Jak mohl prostě uletět? To se tak běžně stává? To snad není možné… Nechala jsi otevřené okno? Vždyť jsem ti předtím říkal, že je nemáš nechávat otevřená, když je nikdo nehlídá. Vítr pak obyčejně v místnostech rozfoukává věci. Ale tohle… Můj motýlek… To krásné zbarvení a jemnost, ta elegance, když se tak nosil před zraky ostatních, ten vzor… Byl to můj oblíbený. Prvotřídní kousek. Cennost. Drahá záležitost. Takový se jen málokdy vidí, a už vůbec není lehce k sehnání. Ale ne. On prostě uletěl…

Co mám teď dělat? Budu si muset dnes večer na tu schůzku vzít kravatu.“



Rubriky: <li>Terárium</li>  |  3. 1. 2014 | 1 komentář

Světýlka

Publikováno 1. 1. 2014 | Autor: V.

Sedím na pařezu a koukám se na ně. Jsou tam, nad tou kaluží. Taková malá světýlka. Hýbou se ve vzduchu. Ale drží se u toho bahna.

Mám je rád, tyhle malé záhadné tvory. Už je chodím pozorovat dlouho. Když házím do vody kamínky z cesty, kaluž dělá zvláštní zvuky a světýlka se plaší. Odlétají výš a do stran, a pak se zase pomalu vrací.

Jsem tu opět místo abych spal, ale musel jsem je ještě naposledy vidět. Už se třeba nikdy nepodívám, až budeme pryč…

* * *

Vzali mě na střechu. Je to vysoko. Pod námi je spousta hranatých obrysů, schovaných v noční tmě. A… ano. Jsou tu také světýlka, říkali pravdu. Ale vypadají jinak než ta, která znám – strnule, neživě… a je jich jenom pár.

Stojím u zábradlí a ono mě studí do brady. Fouká. Světýlka se nehýbou a je jich pořád stejně málo jako předtím. Vzteklý zklamáním hážu kamínek někam do tmy. Není tu dokonce žádná kaluž, ozývá se jiný, křupavý a cinkavý zvuk. Nebo jsem se jenom netref-

Objevují se další!



Rubriky: <li>Terárium</li>  |  Štítky:  |  1. 1. 2014 | 2 komentáře