Ve svých šest padesát

Mrtvolně vstala

V rámci svých zvyklostí

Čaje nechystala

Když jiný zvládne vstát

A chystat svačinu

V té sobecké krutosti

Chytí ji při činu

Schválně mu překáží

V poklidném snídání

Jen kol svých kastrůlků

Stále se ohání

S přidrzlou kuráží

Mlčí si do ticha

Oči jdou po důlku

A druhý zavzdychá

Vede to jako dřív

Tak se mi pozdává

Bolestné výrazy

Za sebou nechává

Pohled co pohled křiv

A ona konečně

Tichem to dorazí

Ke větě úsečné

 

Máš vůbec ponětí

Jaká je hodina?

Zabývá se svými vlasy

A svaly zatíná

V odpověď hlas její

Němě promluvil

A na svačinu schystala si

Poslední plátek sýra

Co v lednici byl